Turecká kuchyně

Tureckou kuchyni je možné bez nadsázky přiřadit mezi nezdravější kuchyně světa. Je po staletí ovlivňována řadou kultur, které se v zemi střídaly. Výsledkem je tak jakýsi mix centrální anatolské kuchyně s kuchyní balkánskou, středomořskou a arabskou. Současná turecká kuchyně vyniká svou pestrostí a to jak chuťovou, tak i vizuální.

Utváření turecké kuchyně má na svědomí také poloha země – je totiž omývána jak Středozemním a Egejským, tak i Černým mořem. Je tak pochopitelné, že součástí jídelníčku jsou ve velké míře dary těchto moří, ať už jde o ryby, korýše nebo hlavonožce. Také poloha země na samotném jihu Evropy zaručuje dostatek slunečního svitu a tak i perfektní klimatické podmínky pro pěstování množství druhů zeleniny a ovoce. 

Stejně tak, jako je rozmanité samotné Turecko, jsou rozmanitá i jídla v jednotlivých regionech země – v nejrůznějších koutech Turecka můžete ochutnat různé místní speciality. Na černomořském pobřeží tvoří základ kuchyně obiloviny a ančovičky, na jihovýchodě Turecka je nejoblíbenějším pokrmem kebab a v oblasti Středozemního a Egejského moře je kuchyně ovlivněna okolními středomořskými národy, proto zde převládají ryby, plody moře a nechybí záplava zeleniny. Dodnes jsou mnohé pokrmy připravovány podle starodávných receptů. 

Převážná většina tureckých pokrmů se griluje, vaří či dusí, v případě smažení je vždy používán kvalitní olivový olej. Základem většiny pokrmů jsou jarní cibulky, pórek, různé zelené natě a bylinky. Z koření se nejčastěji používá zelená petrželka, římský kmín, pepř, sladká paprika, máta, oregano a paprikové koření. Turci milují také papriky, cibuli, česnek, fazolky či rajčata a luštěniny, hlavně čočku. Patrně nejvyužívanější zeleninou je však lilek neboli baklažán. V Turecku se tradičně jí jídla o několika chodech, rozhodně si tak vychutnejte polévku, hlavní jídlo, salát i dezert. Na zapití se podává silný, černý čaj či káva.

Za tradiční turecké jídlo a také za jakýsi národní pokrm je považován kebab, který se nejčastěji připravuje z jehněčího masa, ale v turistických letoviscích na pobřeží je možné se setkat také s jeho kuřecí (méně často pak rybí) variantou. Způsobů přípravy a servírování kebabu je neskutečně mnoho, snad v každém městě jej připravují trochu jinak. Jde o marinované maso, které se opéká na vysoké svislé tyči a pak se postupně okrajuje na velmi tenké plátky (podobně jako řecký gyros). Kebab je tradičně podáván s chlebem pita a zeleninou, někdy i bramborem. Maso bývá dosti kořeněné. 

Velmi často se v tureckých letoviscích setkáte s pojmem dönerkebab (otáčený kebab), který se postupně dostal do zemí západní Evropy. Možnou variantou je iskender kebab, což je směs masa s opečenou zeleninou, jogurtem a rýží. Dalším velmi oblíbeným tureckým masovým pokrmem jsou masové koule zvané kofty (köfte), které mohou být ostře pálivé a podávané s kopečkem rýže, nebo méně pálivé a servírované na špejli. Kofty připomínají trochu české karbanátky.

Oblíbeným pokrmem je i pilaf (také pilav), jehož základ tvoří rýže nebo pšenice osmažená na oleji a poté vařená v kořeněném vývaru. Jídlo může obsahovat různé příměsi, jako je maso, zelenina, ovoce a koření. Snad žádná turecká hostina se neobejde bez předkrmů, kterým se říká meze. Když se koná nějaká rodinná oslava, jsou stoly těmito předkrmy doslova zasypány. Meze je možné přirovnat k našim jednohubkám, ale podávají se před hlavním jídlem. Ochutnat můžete sýry s kouskem pečiva, různě připravené kousky masa, plody moře, ale i ovocné mísy. 

Pokud si chcete dát tradiční turecký nápoj, objednejte si čaj, který se podává jak v kavárnách a restauracích, tak jej můžete jako pozornost dostat od prodejce v obchodě. Turecký čaj se pěstuje na severu země, v blízkosti pobřeží Černého moře. Jde o silný černý čaj, který se dost sladí a je podáván ve sklenicích ve tvaru tulipánu. Místním chutná také ayran, což je kyselý chladný nápoj vyrobený z jogurtu a vody. Často se pijí různé druhy ovocných šťáv, oblíbená jsou banánová mléka nebo kyselý jablečný džus. Při návštěvě Turecka byste si neměli nechat ujít ochutnávku sahlepu, což je velice sladký nápoj, sypaný skořicí. I když se u nás velké oblibě těší turecká káva, sami Turci jí příliš neholdují. Tzv. „turka“ jakého připravujeme my ani neznají, v Turecku se káva připravuje přímo ve speciální konvici zvané džezva. Káva se musí několikrát odstavit, aby neprošla varem. Příprava je poměrně složitá a zdlouhavá.

Přestože je Turecko islámskou zemí a islám zakazuje požívání alkoholu, většinou nebývá problém jej zejména v přímořských letoviscích sehnat. K alkoholickým nápojům místní výroby patří velmi kvalitní světlé pivo Efes a Perge. Turecko je také producentem vynikajících suchých bílých i červených vín. Pokud byste měli chuť na něco ostřejšího, dejte si raki – pálenku vyrobenou z anýzu, která pije se s vodou a říká se jí „lví mléko“. Tento nápoj je velmi podobný řeckému ouzu.