Turecký Efes je jednÃm z nejzachovalejÅ¡Ãch antických mÄ›st ve StÅ™edomoÅ™Ã. Ruiny ležà na západÄ› Anatolie v provincii Izmir, jen pár kilometrů od Egejského moÅ™e. Z historického hlediska patřà k nejvýznamnÄ›jÅ¡Ãm památkám svÄ›ta. Po Istanbulu je Efes údajnÄ› nejnavÅ¡tÄ›vovanÄ›jÅ¡Ãm mÃstem v Turecku.
Prvnà zmÃnky o Efesu pocházà z 2. tisÃciletà pÅ™ed Kristem. Kolem 10. stoletà pÅ™ed naÅ¡Ãm letopoÄtem bylo územà osidlováno jónskými Řeky. DneÅ¡nà Efes tak pÅ™edstavujà ruiny mÄ›sta, které nechal ve 4. stoletà pÅ™ed Kristem vystavÄ›t nástupce Alexandra Velikého, Lysimachos. Efes se stal významným Å™eckým velkomÄ›stem a v obdobà pozdnà antiky se promÄ›nil v poutnà mÃsto. Stal se sÃdlem biskupa a fungoval také jako správnà stÅ™edisko diecéze Asiana.
Efes byl bohatým mÄ›stem, které bylo známé pÅ™edevÅ¡Ãm jako stÅ™edisko kultu Velké matky - fryžské bohynÄ› Kybele (Artemis). K Efesu tak patÅ™il jeÅ¡tÄ› chrámový okrsek s nejvÄ›tÅ¡Ãm chrámem na svÄ›tÄ› - Artemidiným chrámem. Ten patÅ™il k sedmi divům svÄ›ta a stal se základem a nejdůležitÄ›jÅ¡Ã souÄástà Efesu. Dále byla ve mÄ›stÄ› vystavÄ›na Å™ada dalÅ¡Ãch významných budov, které byly financovány bohatými obÄany. NechybÄ›la knihovna ani divadlo, které dokázalo pojmout až 50 tisÃc diváků. V tehdejÅ¡Ã dobÄ› bylo nejvÄ›tÅ¡Ãm divadlem na svÄ›tÄ› a dodnes ohromuje návÅ¡tÄ›vnÃky svou velikostÃ. Do úboÄà hory Pion bylo vytesáno nÄ›kdy v helénistickém obdobÃ. V dávném Efesu fungovaly také láznÄ›, v nichž nechybÄ›ly zÅ™ejmÄ› prvnà kryté toalety s kanalizaÄnÃm odpadem.
BÄ›hem Å™Ãmské nadvlády byl Efes důležitým pÅ™Ãstavem, jakmile vÅ¡ak doÅ¡lo k jeho zanesenÃ, zaÄalo mÄ›sto upadat. Efes mÄ›l velkou zásluhu i na Å¡ÃÅ™enà kÅ™esÅ¥anstvÃ. V letech 431 a 449 se za vlády cÃsaÅ™e Theodosia II. ve mÄ›stÄ› odehrály dva velké cÃrkevnà koncily. KÅ™esÅ¥ané jsou toho názoru, že se do blÃzkosti Efesu uchýlila na poslednà dny svého života dokonce Panna Maria, kde o ni peÄoval sv. Jan KÅ™titel z ostrova Patmos. Panna Maria údajnÄ› obývala malý kamenný domek ležÃcà cca 8 km od centra Efesu. Tento skromný pÅ™Ãbytek stojà dodnes a stala se z nÄ›j svatynÄ›, kterou věřÃcà pÅ™icházejà neustále uctÃvat.
NejznámÄ›jÅ¡Ã památkou Efesu je Celsova knihovna, která vznikla v letech 114 – 117 na pÅ™Ãkaz konzula Gaia Julia Aquila. Ten ji nechal vystavÄ›t pro svého otce, senátora Celsa Polemaeanuse. BÄ›hem niÄivého nájezdu Gótů vÅ¡ak byla vážnÄ› poÅ¡kozena a dÃlo zkázy nakonec v roce 1000 dodÄ›lalo zemÄ›tÅ™esenÃ. Dochovat se podaÅ™ilo sochy Sofie, která pÅ™edstavuje moudrost, Arete pÅ™edstavujÃcà ctnost, Ennoi znázorňujÃcà intelekt a Episteme, jež má být ukázkou vÄ›dÄ›nÃ. Celsova knihovna dnes patřà mezi nejzachovalejÅ¡Ã antické stavby.
JedineÄné jsou rovněž pozůstatky Hadriánova chrámu z roku 123 po Kristu. V průÄelà jsou vidÄ›t mramorové reliéfy znázorňujÃcà božstva. V domech nacházejÃcÃch se naproti chrámu žili pravdÄ›podobnÄ› zámožnà lidé, protože byly vyzdobeny nádhernými nástÄ›nnými malbami. Do výšky se tyÄà také pozůstatky Herkulovy brány ze 4. stoletÃ, kterou zdobà reliéfy Herkula zahaleného do lvà kůže. Ulice, v nÞ brána stojÃ, bývala dÅ™Ãve lemována množstvÃm soch významných obyvatel Efesu. Nádherná je také Kolonádová ulice, jež je ozdobena jónskými a korintskými sloupy a spojuje Variovy a Domitianovy láznÄ›.
© 2010 weto.cz webdesign | WebPerfect