Efes - ruiny antického města

Turecký Efes je jedním z nejzachovalejších antických měst ve Středomoří. Ruiny leží na západě Anatolie v provincii Izmir, jen pár kilometrů od Egejského moře. Z historického hlediska patří k nejvýznamnějším památkám světa. Po Istanbulu je Efes údajně nejnavštěvovanějším místem v Turecku.

První zmínky o Efesu pochází z 2. tisíciletí před Kristem. Kolem 10. století před naším letopočtem bylo území osidlováno jónskými Řeky. Dnešní Efes tak představují ruiny města, které nechal ve 4. století před Kristem vystavět nástupce Alexandra Velikého, Lysimachos. Efes se stal významným řeckým velkoměstem a v období pozdní antiky se proměnil v poutní místo. Stal se sídlem biskupa a fungoval také jako správní středisko diecéze Asiana. 

Efes byl bohatým městem, které bylo známé především jako středisko kultu Velké matky - fryžské bohyně Kybele (Artemis). K Efesu tak patřil ještě chrámový okrsek s největším chrámem na světě -  Artemidiným chrámem. Ten patřil k sedmi divům světa a stal se základem a nejdůležitější součástí Efesu. Dále byla ve městě vystavěna řada dalších významných budov, které byly financovány bohatými občany. Nechyběla knihovna ani divadlo, které dokázalo pojmout až 50 tisíc diváků. V tehdejší době bylo největším divadlem na světě a dodnes ohromuje návštěvníky svou velikostí. Do úbočí hory Pion bylo vytesáno někdy v helénistickém období. V dávném Efesu fungovaly také lázně, v nichž nechyběly zřejmě první kryté toalety s kanalizačním odpadem. 

Během římské nadvlády byl Efes důležitým přístavem, jakmile však došlo k jeho zanesení, začalo město upadat. Efes měl velkou zásluhu i na šíření křesťanství. V letech 431 a 449 se za vlády císaře Theodosia II. ve městě odehrály dva velké církevní koncily. Křesťané jsou toho názoru, že se do blízkosti Efesu uchýlila na poslední dny svého života dokonce Panna Maria, kde o ni pečoval sv. Jan Křtitel z ostrova Patmos. Panna Maria údajně obývala malý kamenný domek ležící cca 8 km od centra Efesu. Tento skromný příbytek stojí dodnes a stala se z něj svatyně, kterou věřící přicházejí neustále uctívat. 

Nejznámější památkou Efesu je Celsova knihovna, která vznikla v letech 114 – 117 na příkaz konzula Gaia Julia Aquila. Ten ji nechal vystavět pro svého otce, senátora Celsa Polemaeanuse. Během ničivého nájezdu Gótů však byla vážně poškozena a dílo zkázy nakonec v roce 1000 dodělalo zemětřesení. Dochovat se podařilo sochy Sofie, která představuje moudrost, Arete představující ctnost, Ennoi znázorňující intelekt a Episteme, jež má být ukázkou vědění. Celsova knihovna dnes patří mezi nejzachovalejší antické stavby.

Jedinečné jsou rovněž pozůstatky Hadriánova chrámu z roku 123 po Kristu. V průčelí jsou vidět mramorové reliéfy znázorňující božstva. V domech nacházejících se naproti chrámu žili pravděpodobně zámožní lidé, protože byly vyzdobeny nádhernými nástěnnými malbami. Do výšky se tyčí také pozůstatky Herkulovy brány ze 4. století, kterou zdobí reliéfy Herkula zahaleného do lví kůže. Ulice, v níž brána stojí, bývala dříve lemována množstvím soch významných obyvatel Efesu. Nádherná je také Kolonádová ulice, jež je ozdobena jónskými a korintskými sloupy a spojuje Variovy a Domitianovy lázně.