Efes - ruiny antického města

Turecký Efes je jedním z nejzachovalejších antických měst ve Středomoří. Ruiny leží na západě Anatolie v provincii Izmir, jen pár kilometrů od Egejského moře. Z historického hlediska patří k nejvýznamnějším památkám světa. Po Istanbulu je Efes údajně nejnavštěvovanějším místem v Turecku.

První zmínky o Efesu pochází z 2. tisíciletí pÅ™ed Kristem. Kolem 10. století pÅ™ed naším letopočtem bylo území osidlováno jónskými Řeky. DneÅ¡ní Efes tak pÅ™edstavují ruiny mÄ›sta, které nechal ve 4. století pÅ™ed Kristem vystavÄ›t nástupce Alexandra Velikého, Lysimachos. Efes se stal významným Å™eckým velkomÄ›stem a v období pozdní antiky se promÄ›nil v poutní místo. Stal se sídlem biskupa a fungoval také jako správní stÅ™edisko diecéze Asiana. 

Efes byl bohatým mÄ›stem, které bylo známé pÅ™edevším jako stÅ™edisko kultu Velké matky - fryžské bohynÄ› Kybele (Artemis). K Efesu tak patÅ™il jeÅ¡tÄ› chrámový okrsek s nejvÄ›tším chrámem na svÄ›tÄ› -  Artemidiným chrámem. Ten patÅ™il k sedmi divům svÄ›ta a stal se základem a nejdůležitÄ›jší součástí Efesu. Dále byla ve mÄ›stÄ› vystavÄ›na Å™ada dalších významných budov, které byly financovány bohatými občany. NechybÄ›la knihovna ani divadlo, které dokázalo pojmout až 50 tisíc diváků. V tehdejší dobÄ› bylo nejvÄ›tším divadlem na svÄ›tÄ› a dodnes ohromuje návÅ¡tÄ›vníky svou velikostí. Do úbočí hory Pion bylo vytesáno nÄ›kdy v helénistickém období. V dávném Efesu fungovaly také láznÄ›, v nichž nechybÄ›ly zÅ™ejmÄ› první kryté toalety s kanalizačním odpadem. 

BÄ›hem římské nadvlády byl Efes důležitým přístavem, jakmile vÅ¡ak doÅ¡lo k jeho zanesení, začalo mÄ›sto upadat. Efes mÄ›l velkou zásluhu i na šíření kÅ™esÅ¥anství. V letech 431 a 449 se za vlády císaÅ™e Theodosia II. ve mÄ›stÄ› odehrály dva velké církevní koncily. KÅ™esÅ¥ané jsou toho názoru, že se do blízkosti Efesu uchýlila na poslední dny svého života dokonce Panna Maria, kde o ni pečoval sv. Jan KÅ™titel z ostrova Patmos. Panna Maria údajnÄ› obývala malý kamenný domek ležící cca 8 km od centra Efesu. Tento skromný příbytek stojí dodnes a stala se z nÄ›j svatynÄ›, kterou věřící pÅ™icházejí neustále uctívat. 

NejznámÄ›jší památkou Efesu je Celsova knihovna, která vznikla v letech 114 – 117 na příkaz konzula Gaia Julia Aquila. Ten ji nechal vystavÄ›t pro svého otce, senátora Celsa Polemaeanuse. BÄ›hem ničivého nájezdu Gótů vÅ¡ak byla vážnÄ› poÅ¡kozena a dílo zkázy nakonec v roce 1000 dodÄ›lalo zemÄ›tÅ™esení. Dochovat se podaÅ™ilo sochy Sofie, která pÅ™edstavuje moudrost, Arete pÅ™edstavující ctnost, Ennoi znázorňující intelekt a Episteme, jež má být ukázkou vÄ›dÄ›ní. Celsova knihovna dnes patří mezi nejzachovalejší antické stavby.

Jedinečné jsou rovněž pozůstatky Hadriánova chrámu z roku 123 po Kristu. V průčelí jsou vidět mramorové reliéfy znázorňující božstva. V domech nacházejících se naproti chrámu žili pravděpodobně zámožní lidé, protože byly vyzdobeny nádhernými nástěnnými malbami. Do výšky se tyčí také pozůstatky Herkulovy brány ze 4. století, kterou zdobí reliéfy Herkula zahaleného do lví kůže. Ulice, v níž brána stojí, bývala dříve lemována množstvím soch významných obyvatel Efesu. Nádherná je také Kolonádová ulice, jež je ozdobena jónskými a korintskými sloupy a spojuje Variovy a Domitianovy lázně.