Pergamon - centrum helénistického království

Při návštěvě Turecka, zejména tedy oblasti Egejské riviéry, si nenechejte ujít možnost výletu k pozůstatkům starověkého Pergamonu. Jeho monumentální Akropole bývala v dávných dobách helénistickým centrem celé této oblasti. Dodnes jsou zde k vidění pozůstatky mnoha chrámů, knihovny i divadla, jehož stupňovité schodiště patří mezi divy architektury.

Pozůstatky starověkého města Pergamon se rozkládají asi 10 kilometrů od tureckého města Bergama, v němž žije okolo 75 tisíc obyvatel. Bergama původně neslo stejný název jako nedaleká památka, ale později bylo přejmenováno. Starověký Pergamon byl založen v římském období Lysimachem, jedním z vojevůdců Alexandra Makedonského. Ve 3. století před Kristem již byl významným městem a centrem státu ovládaného Attalovci, kteří jej následně odkázali Římské říši. Město je místem vzniku pergamenu, vyčiněné zvířecí kůže, na níž se psalo. Pergamen se rozšířil za vlády Ptolemaia V., který zakázal do Pergamonu dovážet z Egypta papyrus. Obyvatelé města to proto vyřešili po svém a našli si jiný materiál, na který se dalo psát. 

Král Attalos se ve městě zasloužil o rozvoj vědy a umění a za jeho vlády došlo k rozvoji sochařské školy, která je známá jako “pergamská”.  Pergamon se stal královskou rezidencí, která se pyšnila chrámy a mnoha budovami postavenými v athénském stylu. Největšího rozkvětu dosáhlo město během vlády Eumena II. na počátku 2. století před Kristem, kdy pod zdejší království spadalo ještě několik území, jako například Mýsie, Lýdie, Pisídie, Frýgie, Pamfýlie a Iónie.  Pergamon byl v té době také jedním z hlavních sídel, kde docházelo k uctívání boha léčitelství Asklépia. Úpadek nastal až po ničivých arabských nájezdech v byzantském období. Na počátku 14. století pak připadl Pergamon pod Osmanskou říši.

Do dnešních dní se z toho kdysi významného města nepodařilo mnoho dochovat. K vidění jsou torza chrámů a také zde vyniká Akropole, která hrála významnou roli v prvních letech křesťanství během Římské říše. Za návštěvu stojí chrám zasvěcený bohu Dionýsovi, pozůstatky Trajánova chrámu, který byl v době své největší slávy nejvýraznější stavbou města a také chrámu bohyně Athény. Zajímavý je Diův oltář, Demétriova svatyně, stupňovité Gymnázium, Agora a v neposlední řadě také divadlo Heiron, jehož stupňovité hlediště je jedním z nejpříkřejších v celém Turecku. Oprávněně je tak považováno za architektonický div. Amfiteátr byl tvořen 78 řadami kamenných lavic a dokázal pojmout až 10 tisíc diváků. V Pergamonu leží také jeden z sedmi křesťanských chrámů Zjevení, jde o tzv. Rudou baziliku, která byla původně chrámem boha Serapse, později byla přestavěna na byzantskou baziliku sv. Pavla. K vidění jsou zde rovněž pozůstatky knihovny založené za vlády Attalose I., která obsahovala přes 200 tisíc svitků. Patřila tak mezi největší knihovny na světě.

Vykopávky nalezené v Pergamonu je dnes možné si prohlédnout v muzeu v nedalekém Izmiru. K vidění jsou tam předměty pocházející z období od doby bronzové po Byzantskou říši. Na nalezišti v Pergamonu byly objeveny dokonce i římské koberce a nejrůznější rukodělné výrobky. Součástí muzejní expozice je i sbírka fotografií Pergamonu, které byly pořízeny v období probíhajících vykopávek.