V Pamukkale bavlna neroste

Nedaleko antického města Hierapolis, které patří mezi vyhledávané památky na pobřeží Egejského moře, se rozkládají unikátní bělostné travertinové terasy známé pod názvem Pamukkale. Tyto termální prameny jsou místem, jehož prohlídku by žádný návštěvník Turecka během své dovolené neměl vynechat.

Pamukkale, česky nazývané BavlnÄ›ný hrad, se nachází na jihozápadÄ› Turecka, nedaleko mÄ›sta Denizli. Památka je dobÅ™e dostupná z oblíbených turistických letovisek ležících na Egejské riviéře, jako je například Bodrum. Je od pobÅ™eží vzdálená asi 260 km a pořádají se do ní organizované autobusové zájezdy. V současnosti je jednou z nejvyhledávanÄ›jších a nejnavÅ¡tÄ›vovanÄ›jších turistických atrakcí v zemi. Již v roce 1988 bylo Pamukkale pro svou jedinečnost a krásu zapsáno na Seznam svÄ›tového kulturního a přírodního dÄ›dictví UNESCO. Název BavlnÄ›ný hrad získalo Pamukkale proto, že jednotlivé travertinové terasy pÅ™ipomínají svým tvarem i snÄ›hovÄ› bílou barvou chomáče bavlny.  Celý svah tvoÅ™ený travertinovými jezírky pak působí právÄ› jako hrad z bavlny.  NÄ›komu může zase pÅ™ipadat, že je svah pokrytý snÄ›hem a ledem, ale není tomu tak.

Pamukkale se rozkládá na ploÅ¡e 2 700 (šířka) x 160 metrů (výška). Tato unikátní přírodní památka se nachází v místÄ› tektonického zlomu, kde na zemský povrch vyvÄ›rají horké minerální prameny. Ty jsou bohaté na vápník a jak stékají po skále, tak chladnou a dávají vzniknout usazeninám, z nichž se vytváří travertin. Minerální voda tak v Pamukkale za dlouhá staletí vytvoÅ™ila krásná jezírka, terasy a kaskády. V Pamukkale je možné vidÄ›t vÅ¡echny fáze jejich vzniku, tedy jezírka s horkou vodou,  místa, kde dochází k suspenzi vody a vápence i terasy, na nichž dochází k pomalému usazování částeček na travertinovém podloží. 

Vzhledem k tomu, že jsou zdejší prameny stále aktivní, dotvářejí se jezírka vlastnÄ› neustále. Když voda teče pomalu, nejvíce travertinu se usazuje na okraji jezírka a tím se zvyÅ¡uje jeho hráz. Naopak, pokud voda pÅ™itéká moc rychle, nestíhá se v nich travertin usazovat a voda ze svahu stéká do nižších pater. V místÄ›, kde proud stéká, vznikají formace pÅ™ipomínající krápníky. V minulosti se už párkrát dokonce stalo, že se nÄ›které terasy protrhly. Můžeme je vidÄ›t zejména na severní stranÄ› svahu. NejvÄ›tší protržené jezírko měřilo okolo úctyhodných 100 metrů. PrávÄ› na protržených travertinových jezírcích je nejlépe vidÄ›t, že jsou ve skutečnosti ohraničena pouze kÅ™ehkou skořápkou, která musí nést spoustu vody. V dřívÄ›jších dobách byla jezírka v Pamukkale zpřístupnÄ›na pro koupání, ale z důvodu jejich ochrany to bylo nakonec zakázáno. Jezírka si tak dnes mohou návÅ¡tÄ›vníci prohlédnout pouze očima a také se mezi nimi mohou procházet - musí vÅ¡ak být bosí. Za vstup do oploceného areálu se platí. 

Prameny minerálních vod byly v centru zájmu již v době antiky, přibližně 2000 let před Kristem bylo v blízkosti Pamukkale založeno lázeňské město Hierapolis. V něm v dobách jeho největší slávy žilo okolo 500 tisíc lidí. Dodnes si jeho pozůstatky můžeme prohlédnout přímo nad kaskádami. Také toto antické město je dnes zařazeno mezi památkami UNESCO. V Hierapolis je k vidění velký amfiteátr a unikátní pohřebiště - právě zde se nachází jedno z nejzachovalejších pobřežních míst antiky.