Hagia Sofia

Jednou z nejznámějších sakrálních staveb světa je byzantský chrám Hagia Sofia stojící v istanbulské čtvrti Sultanahmet. Hagia Sofia neboli „chrám Boží moudrosti“ byl postaven v letech 532-537 východořímským císařem Justiniánem I. a již více jak 1400 let nepřestává ohromovat svou krásou, elegantní architekturou a propracovanými detaily. 

Císař Justinián toužil po tom, aby byl chrám, který nechal vystavět ukázkou jeho moci. Hagia Sofia vyrostla v místech, kde původně stával Velký chrám vysvěcený v roce 360 a kostel Theodosia II. inaugurovaný roku 415. Obě původní stavby byly po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) Osmany v roce 1453 upraveny na mešitu a opatřeny čtyřmi minarety. Výstavbou Hagie Sofie, která byla financována výnosy z císařských velkostatků i štědrých darů panovníka, byl pověřen stavitel Isidor Mílétský a matematik Anthéimos z Trallu.

Nedlouho poté, co byla Hagia Sofia dokončena, ji v roce 558 poničilo silné zemětřesení. K zemi šla původní kopule, která však byla v zápětí nahrazena novou a ještě krásnější s průměrem 31 metrů. Během dalších staletí byla stavba ještě několikrát postižena zemětřesením, ale nikdy už ji nezasáhlo tak ničivě jako právě v 6. století. Zapotřebí bylo udělat jen drobné opravy. Změn se však chrám dočkal zejména ve svém interiéru. Turci na stěnách vyvěsili závěsy se jménem proroka a úryvky z koránu. Na kruhové terče namalovali zdobné kaligrafické nápisy. Mozaiky s křesťanskými náměty byly zakryty sádrou a znovuobjeveny byly až v 19. století.

V roce 1934 dospěl tehdejší turecký prezident Kemal Atatürk k důležitému rozhodnutí, že bude Hagia Sofia zbavena náboženského významu a proměněna na muzeum. V současnosti si tak v jejím interiéru můžete prohlédnout zajímavé expozice zachycující vývoj této krásné stavby. Hagia Sofia byla pro svou jedinečnost zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. V roce 1993 rozhodla tato organizace o provedení rekonstrukce, která měla vylepšit stav této chátrající jedinečné památky. 

Hagia Sofia je dnes nádhernou ukázkou prolínání muslimských a křesťanských architektonických prvků. Hlavní loď dosahuje výšky 56 metrů a je završena již zmiňovanou mohutnou kupolí. Interiér je nádherně zdobný, světlo prochází skrz 40 oken a vytváří se tak zajímavé světelné efekty. K vidění je zde také množství zářivých mozaik, jde však jen o pozůstatky tehdejší výzdoby. Dochovat se podařilo i stropy vyzdobené mozaikami, které patří k původní chrámové dekoraci z 6. století. 

Ke chrámu Hagia Sofia patří tři mauzolea, z nichž nejstarší je mauzoleum Selima II. z roku 1577 obkládané dlaždicemi z Izniku. Okolo roku 1740 byla vystavěna Kašna k očistě, která je jedinečnou ukázkou tureckého rokoka. Jako hrobka pro další dva sultány dnes slouží baptisterium, které bylo v 6. století součástí tehdejšího kostela. Hagia Sofia byla po téměř 1000 let největší katedrálou na světě. Teprve v roce 1520 ji překonala katedrála ve španělské Seville. Po jejím vzoru se po celé osmanské říši začaly stavět další podobné chrámy, které se jí však svou krásou nemohly vyrovnat.