Sulejmanova mešita

Jednou z největších mešit v Istanbulu a také jednou z nejvýznamnějších památek tohoto města je Sulejmanova mešita, turecky Süleymaniye Camii. Nese jméno po svém zakladateli, sultánovi Sulejmanovi Překrásném (1494 – 1566), jenž byl vládcem Osmanské říše. Mešita se tyčí nad zátokou Zlatý roh, na pozemcích starého paláce Eski Saray. 

Sultán Sulejman Překrásný, zvaný též Nádherný, byl velmi ctižádostivým panovníkem. Osmanské říši vládl v letech 1520 – 1566 a právě toto období je nazýváno „Zlatým věkem“. Osmanská říše za jeho vlády jen vzkvétala a stala se největší světovou velmocí. Její hranice sahaly od Maďarska až po Maroko, Írán a Jemen. Pod vedením tohoto panovníka bylo podniknuto celkem 12 vítězných tažení. Při třináctém tažení však byl sultán smrtelně zraněn. 

Sultán Sulejman však nebyl jen zdatným panovníkem, ale také milovníkem umění a kultury. Dal příkaz k výstavbě několika honosných památek, mezi nimiž byla právě i velká mešita, která byla financována z peněz získaných dobýváním maďarského území. Hlavním architektem byl slavný Sinan pocházející z turecké Anatolie. Mešita se stavěla sedm let (1550 – 1557) a svým vzhledem dodnes vzdává holt svému jmenovci, sultánovi Sulejmanovi Překrásnému. 

Sulejmanova mešita nebyla jen modlitebním stánkem, v jejím okolí je roztroušeno ještě několik dalších staveb, v nichž se nacházela např. nemocnice, vývařovna, škola, lázně a karavanseráj. Komplex se tak stal útočištěm muslimů, křesťanů i Židů, chudým lidem zde byla poskytována zdravotní péče i jídlo. Dominantním prvkem mešity jsou čtyři minarety, každý jiné výšky. Jsou doplněny deseti balkony, které nepřímo oznamují, že byl sultán Sulejman Překrásný desátým osmanským sultánem a čtvrtým pádišáhem. 

Sulejmanova mešita je opravdu velkolepá, geometricky přesná a její interiér ohromující. Završuje ji obrovská kupole, kterou podpírají čtyři pilíře. Na ni architekt Sinan doplnil svůj oblíbený verš z koránu „Bůh je světlo nebes i země, světlo světa. Bůh vede ke svému světlu toho, koho chce“. Sinan při výstavbě mešity myslel i na možné přírodní pohromy a tak její základy zapustil do hloubky až 7 metrů. Mešita se tak pyšní dokonalou statikou a dokázala přečkat všechna zemětřesení, která v minulosti Istanbul postihla. 

Stavba se rovněž vyznačuje i dokonalou akustikou. Sinan nechal do stěn zabudovat kameninové nádoby s hrdly otočenými do prostoru. Ty způsobují, že se zvuk po mešitě rozléhá naprosto neobvyklým způsobem. Jde o tzv. římskou techniku šíření zvuku. V minulosti byly nádoby ve zdech zazděny, v současnosti se však intenzivně pracuje na jejich odkrývání. Vnitřní prostor Sulejmanovy mešity je vyzdoben 4 červenými, devět metrů vysokými granitovými sloupy. Světlo dovnitř prochází skrze 136 oken. 

V mešitě se nachází i Sulejmanova hrobka. Panovníkovo mauzoleum je vyzdobeno keramickými hvězdami osázenými křišťály a smaragdy. V sousedství pak leží Roxelanina hrobka, v níž odpočívá Sulejmanova manželka. Stěny jejího náhrobku zdobí  dlaždice z Izniku.