Konstantinův sloup

 Pokud byste chtěli vidět nejstarší památku Istanbulu, museli byste se za ní vydat do samotného centra města. Tyčí se tam Konstantinův sloup (Çemberlitaş), který byl postaven v roce 330 při příležitosti povýšení Byzance (dřívější název Istanbulu) na hlavní město Římské říše. Sloup se podařilo dochovat dodnes a stal se tak jedinou dochovanou památkou na římské období.

Konstantinův sloup, který byl vytesán z porfyru dovezeného z egyptské Heliopole, se tyčí do výšky 35 metrů na Konstantinově fóru. V minulosti Istanbul postihla řada zemětřesení, díky kterým sloup popraskal a v roce 416 musel být z hlediska bezpečnosti opásán kovovými obručemi. Právě až po provedení těchto zpevňujících úprav získal sloup své turecké jméno Çemberlitaş, které je možné přeložit jako „sloup s obručemi“. Konstantinův sloup dnes stojí na bronzových podstavcích, které mají za úkol otřesy tlumit.

Původně byl sloup ještě vyšší, dosahoval výšky 50 metrů a na vrcholu byl korunován pozlacenou sochou vyobrazující císaře Konstantina Velikého jakožto boha Apollona. Roku 1106 byla socha zasažena bleskem, který ji i celý vrch sloupu zničil. Konstantinovu sloupu se proto někdy říká také „spálený sloup“. Zbylou část sloupu se podařilo dochovat téměř neporušenou, ale nevyniká žádnou zvláštní krásou. 

V roce 1701 prošel sloup na příkaz sultána Mustafy III. rekonstrukcí a do podstavce byly ukryty různé relikvie, jako posvátná soška Pallas Athény z Tróje či nádobka na olej Máří Magdalény. Údajně sem byla ukryta také Noemova sekera, s níž Noe vystavěl svou archu. Nedaleko Konstantinova sloupu je možné navštívit staré turecké lázně z roku 1584 pojmenované opět Çemberlitaş. Jde o komplex, který postavil architekt Sinan na přání manželky sultána Selima II., která se jmenovala Nur Banu.