Jednou z nejpopulárnÄ›jÅ¡Ãch turistických atrakcà a také jednou nejvýznamnÄ›jÅ¡Ãch staveb Istanbulu je Modrá meÅ¡ita, která své jméno zÃskala podle modrých glazovaných dlaždic. Nacházà se na námÄ›stà Sultanahmet a zdobà ji Å¡est Å¡tÃhlých minaretů. MeÅ¡ita byla vystavÄ›na v 17. stoletà a sloužila jako sÃdlo sultána Ahmeda I.
Modrá meÅ¡ita je v souÄasnosti jednou z nejslavnÄ›jÅ¡Ãch sakrálnÃch staveb svÄ›ta, z architektonického hlediska pÅ™edstavuje vrchol osmanské architektury. Je nepÅ™ehlédnutelnou dominantou Istanbulu a také nejdůležitÄ›jÅ¡Ã islámskou modlitebnou v této metropoli. Ahmed I. nechal meÅ¡itu vystavÄ›t v letech 1609 – 1616 a celý projekt svěřil architektu Mehmetu Agovi, který byl žákem jednoho z nejlepÅ¡Ãch tureckých architektů té doby – Mimara Sinana. Na výstavbÄ› se podÃleli i Å™emeslnÃci, kteřà mÄ›li již zkuÅ¡enosti s pracemi na indickém Tádž Mahalu.
Vzhledem k tomu, že bylo k meÅ¡itÄ› pÅ™istavÄ›no hned Å¡est minaretů, vyvolala jejà stavba ostré protesty. Takový poÄet minaretů totiž mohla mÃt v té dobÄ› jen nejvýznamnÄ›jÅ¡Ã meÅ¡ita a tou byla meÅ¡ita Mekce. Å est minaretů pÅ™itom vzniklo u Modré meÅ¡ity nedorozumÄ›nÃm mezi sultánem a architektem. Sultán chtÄ›l, aby vybudoval zlaté minarety, což se turecky Å™ekne „altin“. Architekt mu vÅ¡ak Å¡patnÄ› rozumÄ›l a pustil se do výstavby minaretů Å¡esti, turecky „Alti“. Výsledkem práce Mehmeta Agy byl zpoÄátku nespokojen, ale nakonec zjistil, že ho Å¡est minaretů vyjde levnÄ›ji, než minarety zlaté, po kterých původnÄ› toužil. Aby sultán uklidnil pobouÅ™enou veÅ™ejnost, nechal sultán na vlastnà náklady k meÅ¡itÄ› v Mekce pÅ™istavÄ›t sedmý minaret.
Modrá meÅ¡ita v Istanbulu je v souÄasnosti jedinou meÅ¡itou na svÄ›tÄ›, která se může pochlubit hned Å¡esti minarety. Je 43 metrů vysoká, má průmÄ›r 23,5 metrů a jejà hlavnà kopule stojà na ÄtyÅ™ech mohutných pilÃÅ™Ãch. V minulosti sloužila k pořádánà důležitých náboženských obÅ™adů a oslav svátků. Stavbu je možné rozdÄ›lit na tÅ™i Äásti: vlastnà meÅ¡itu, vnitÅ™nà a vnÄ›jÅ¡Ã zahradu. Samotná meÅ¡ita se pak dÄ›là jeÅ¡tÄ› na modlitebnu, sloupové nádvořà a mauzolea. SvÄ›tlo je do meÅ¡ity pÅ™ivádÄ›no 250 okny s barevnými ornamenty.
Interiér meÅ¡ity každého okouzlÃ. VeÅ¡keré vybavenà uvnitÅ™ je modré - stÄ›ny modlitebny pokrývajà dlaždicemi zelené a modré barvy a celá meÅ¡ita je prostoupena modravým svÄ›tlem. Celkem by bylo možné zde napoÄÃtat na 21 tisÃc modrozelených kachliÄek, které byly v 17. stoletà dovezeny z tureckého mÄ›steÄka Iznik. UvnitÅ™ je také možné si prohlédnout arabesky s úžasnými motivy Äi mramorovou kazatelnu ze 17. stoletÃ, které se Å™Ãká minbar. Vedle modlitebny se nacházà mauzolea Osmana II., Ahmeda I. a Murada IV. ze 17. stoletÃ.
SouÄástà Modré meÅ¡ity jsou i láznÄ›, v nichž věřÃcà pÅ™ed vstupem konajà oÄistu. MeÅ¡itu mohou navÅ¡tÃvit i turisté Äi lidé jiného než muslimského vyznánÃ, vždy ale jen mimo Äasy modliteb. Vstup pro návÅ¡tÄ›vnÃky je z pravé strany meÅ¡ity. Je tÅ™eba si zout boty a ženy si musà zahalit hlavu, zakrýt kolena a ramena. Za vstup do Modré meÅ¡ity nenà vybÃrán žádný poplatek.
© 2010 weto.cz webdesign | WebPerfect